Architektura románského slohu

2. června 2015 v 15:25 | Gigy |  Umělecké slohy
Románský sloh probíhal v zemích jižní a střední Evropy v 11. - 13. století. Vznikl na území Západořímské říše. hlavním nositelem slohu byla církev. V tomto období se inspirovali hlavně antickým Římem. Nejčatějším materiálem byl kámen. Účelem slohu bylo zdůraznit božskou podstatu světa.
 

Meluzína na Plumlovském zámku

10. ledna 2014 v 13:00 | Gigy |  Pověsti
Na plumlovském hradě žil velmi bohatý a urozený pán, kterému patřilo mnoho vesnic a dvorů. Manželka mu zemřela a zanechala dvě dcery, které nadevše miloval . Mladší Meluzínu měl každý rád, protože byla hodná a ráda chodila na procházky do okolí. Starší Lidmila byla zlá, hašteřivá, lakomá a neměla svou mladší sestru ráda. Stále jen přemýšlela, jak přimět otce aby majetek odkázal jen jí. Otec často odjížděl z hradu za svými povinnostmi a sestry na hradě hospodařily společně se starým hejtmanem. O chod celého hradu se převážně starala starší Lidmila, hlídala každý krejcar a přísně trestala každého za neuposlechnutí jejího rozkazu vězením nebo nepřiměřeným výpraskem holí. Když se Meluzína potrestaných zastala, sestra se jí vysmála a tresty zpřísnila. Lidé se Lidmily báli, ale měli strach si postěžovat, že by byli za to krutě potrestáni. Když se otec z cest vrátil, líbilo se mu, že se starší dcera tak dobře stará, ale neviděl již to ostatní. Lidmila se vždy snažila svou mladší sestru pomlouvat a ta se bála si postěžovat. Jednou si Meluzína vyšla do lesa a plakala nad svým údělem. Slyšel ji naříkat kolemjdoucí mládenec, ptal se proč tak naříká. Meluzína mu vypověděla o svém životě na hradě. Mládenci bylo děvčete líto a tak se spolu začali scházet na palouku za hradem. Po krátké době v sobě našli zalíbení a nevadil jim nerovný jejich stav. Mládenec pracoval jako kovář v sousední vesnici. Jednou, když Lidmila zle činila své sestře, ta se s pláčem rozjela za svým kovářem si mu postěžovat. Ten ukoval podkovu pro štěstí a daroval ji své milé. Služka, která Meluzínu sledovala, všechno hned řekla Lidmile. Ta už přemýšlela, jak pošpiní svou mladší sestru u otce. Tak se také stalo.
Když otec přijel na hrad, hned si Lidmila začala stěžovat na chování mladší sestry a jako svědka přivedla i služku, s kterou už měla vše domluveno. Otec se velmi rozčílil a nechal si Meluzínu přivést. Zlost není dobrým rádcem a to se jí také vymstilo. Přísně se jí zeptal: "Slyšel jsem, že se scházíš s kovářem z vesnice, který ti není rovný rodem. Nezbývá mi než tě přísně potrestat. Od dnešního dne nevyjdeš ze své komnaty, dokud ti sám neseženu ženicha tobě rovného." Meluzína plakala a prosila svého otce, že je nevinná, ale ten neměl se svou mladší dcerou slitování. Lidmile přikázal, aby dohlížela na dodržení trestu své mladší sestry. Hradní pán odjel opět za svými povinnostmi. Meluzína celé dny a noci proplakala, psala prosebné listy svému otci a po služce je posílala, ta je však hned předávala zlé sestře. Jednou se stalo, že hradní pán byl cestou přepaden a následkem těžkého zranění zemřel. Lidmila se zaradovala, a svou mladší sestru hned zavřít do sklepení hradu, kde jí služka nosila trochu chleba a vody. Nikdo kromě služky nevěděl, kam se Meluzína poděla. Lidmila rozhlásila po kraji, že hlaví dědičkou je jen ona sama, protože mladší sestra je těžce nemocná, upoutaná na lůžku. Dlouhou dobu věznily nevinnou Meluzínu, až se utrápila k smrti.
Duch nešťastné Meluzíny stále bloudí za větrných nocí po zámku, který byl vystaven na místě dřívějšího hradu, lká a naříká o nespravedlnosti tohoto světa.

Zámek Kozel

10. ledna 2014 v 12:39 | Gigy |  Zámky
 


Muzeum betlémů v Karlštejně

13. prosince 2013 v 12:33 | Gigy |  Pozvánky
Ten čas tak rychle utíká. Ani se nenadějeme a už jsou tu Vánoce, nejkrásnější svátek v roce (jak pro koho, já ho třeba nesnáším, ale to sem nepatří). Proto k vám dneska přicházím s tipem, jak si trochu zkrátit čekání na Ježíška.


Kam dál